Puškin - fragmenty

21. března 2007 v 23:20 | Laduška |  Kocovina
*
Přežila jsem sny, dala sbohem touze

***
Přežila jsem sny, dala sbohem touze, dávno se na nic netěším.
Oči mi zbyly pro pláč pouze, dusím se smutkem nejtěžším.

Přespříliš brzy pod nárazy
osudu zvadl květ mých dní.
Jsem opuštěna a stesk mě mrazí,
čekám jen ránu poslední.

Tak v hvizdu vichru, bez naděje na podzim zkřehlý od hrůzy
poslední list se siře chvěje
na holé, nahé haluzi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kofola Kofola | E-mail | 18. června 2007 v 2:49 | Reagovat

Ladonko.

Nejsem věřící a přesto věřím.

Věřím v to,že osud nadělil každému člověku dvě stejné hromádky.

Jedna obsahuje to špatné co člověka v životě čeká a na té druhé se kupí to,

co jej čeká hezkého.

Soudě podle toho,co jsem si na Tvých stránkách přečetl,ubrala jsi právě ze své hromady zlého velkou část.Tím se ale Tvá "zlá" hromádka znatelně zmenšila.

O to dřív příjde okamžik,kdy ji dobereš zcela.Zřejmě to bude bolestné ale měj na paměti,že Ti pak až do konce života zbude už jen to krásné,co Ti osud nadělil.

A pokud máš srdíčko ještě stále bolavé, věz,že i rozchody,byť bolestné,mají v životě své opodstatnění.

Bez nich by totiž nemohlo dojít k novým, krásným setkáním....

2 Laduška Laduška | 8. března 2013 v 12:54 | Reagovat

Děkuju Kofolko, ani nevíš jak....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama